Česká premiéra na evropské akci!

Ve dnech 09. - 14. července  2022 se ve svatostánku bowlsu ve skotském Ayr koná 13. mistrovství Evropy. Nově se hraje v kategoriích jednotlivců, dvojic, trojic a čtyřčlenných týmů (ženy a muži).

Českou republiku reprezentují v kategorii jednotlivců Craig Hurry, Romana Opletalová, dvojice Honza Létal a Jindra Svatoň, v kategorii trojic Karel Šturm a Vítek a Libor Svatoňovi, v kategorii žen pak Romana Opletalová, Lucie Svatoňová a Petra Peštalová, v kategorii čtveřice mužů pak Honza Létal, Karel Šturm, Jindra a Libor Svatoňovi.

Podle zúčastněných soupeřů (na ME je přihlášeno 17 zemí) je jasné, že každý zápas bude pro nás velmi těžký, ovšem stejně těžké může být se do Ayru dostat. Letíme přes Londýn do Glasgow, pak si půjčíme auto a můžeme se jet ubytovat – hypoteticky. Bohužel postcovidová doba a následný návrat k létání poněkud ochromila světová letiště, český předvoj v podobě Petry či Romany se na místo dostával několik dní a nejen letadly. Zítra 5.7. odlétá největší část skupiny (Karel, Honza, Libor, Jindra a Lucie), tak uvidíme jestli dorazí na místo včas, a se všemi zavazadly. Pro jistotu si však bereme koule na palubu a budeme doufat, že je Security nevyhodnotí jako možnou zbraň. Vítek přiletí ze Slovinska o den později, skorodomácí Craig pak dorazí přes rodný Edinburgh.

Prolog
Předseda v nesnázích

Úterý 5.červenec 2022 - den, kdy se hlavní část bowlsové reprezentace přesouvá do skotského Ayru. Po varování z komplikovaného přesunu Romany a Petry proběhly dlouhé diskuse o způsobu přepravy koulí (a ostatního potřebného vybavení). Zvítězila tzv. "opatrná" varianta – vše s sebou na palubu. Na přestup v Londýně bylo cca 80 minut, odlet z Prahy však byl mírně zpožděn, další důležité minuty jsme ztratili po přistání při čekání na ploše. Tím nám začali nervy, zda-li stihneme přestup na let do Glasgow. Větší části výpravy (Lucie, Jindra, Libor) se to o fous podařilo. Honza však zůstal uvězněn v meziprostoru, neprošel kontrolou palubenky – prý už v letadle pro něj není místo ?! Honzovi hrozila noc na Heathrow a složité cestování do Ayru - to pro něj opravdu nebylo příjemné, mírná panika. Karel však Honzu neopustil, i když kontrolou prošel. Karla se letištní personál neustále chtěl zbavit, ať pokračuje do letadla, ten se ale nenechal odbýt – nemůže přece nechat svého předsedu samotného - vždyť by přišel o práci… Po nekonečných stresujících minutách jim nakonec oznámili, že pozdě večer poletí do Glasgow ještě jedno letadlo, a že jim udělají boarding na tento let. Velká úleva. Libor tak tak  stihl vyzvednout auto, Honza s Karlem přiletěli dalším spojem a dokonce Jindrovi s Luckou přivezli i opožděný kufr. Cesta autem do Ayru proběhla skvěle – Libor nezklamal a hodinu po půlnoci jsme byli na místě. Oddechli jsme si…

Den první

Vítejte na The Howie !

Naše závěrečná příprava na ME začíná – po snídani odjíždíme do bowlsového klubu Howie v městě Prestwick. Klub nacházíme rychle, jedná se o bowlsový klub s historií od roku 1932 s klasickou šestidráhou. Již před areálem nás vítá nápis v češtině – "Vítejte na The Howie". A místní jsou na nás opravdu milí. My jsme však také připraveni a vyměňujeme si dárečky. S vedením klubu jsme domluvili přátelské zápasy na další den i společnou večeři po zápasech. Trénink probíhá v dešti, větru, zimě. Pro některé z nás se jedná o zcela nový druh bowlsu. Dvě hodiny tréninku dopoledne, po výborném obědě další dvě hodiny získávání zkušeností odpoledne. Skvělé! S trávou se postupně sžíváme, výkony jsou zatím ale hodně nevyrovnané, projevuje se i únava po náročné cestě. Pouze Mirek (přítel Romany a druhý řidič výpravy) nám názorněukazuje, kudy vede bowlsová cesta vzhůru. Poté společný nákup a příjemný večer v domě – ten je mimochodem opravdu skvěle vybraný, ubytování je pohodlné, se šesti ložnicemi a dvěma obyváky, plus samostatné studio. Nechybí ani krb, venkovní vířivka či gril, o výhledu na malebnou zříceninu tvrze na útesu nad mořem nemluvě. 

Den druhý
Lze dostat i devítku!

Petra s Romanou se postarala o vydatnou snídani, a odjíždíme na první oficiální trénink do National Bowls Center v Ayru. Tam nás čekal opravdu výjimečný bowlsový areál – celkem pět hřišť s třiceti dráhami (a navíc i tribunami pro diváky). Samotný trénink byl moc příjemný, dráhy opravdu skvělé, nelze se na nic vymlouvat. Také výkony se pocitově zlepšují. Po již tradičně výborném obědě jsme se přemístili do klubu Howie, kde jsme měli domluveny přátelské zápasy. Dopadlo to výborně – celkově jsme klub Howie porazili na lepší skóre (výhra ve dvojicích, remíza děvčat a prohra ve trojicích). Dosud jsme si mysleli, že v bowlsu lze v trojicích nejvíce v endu dostat šestku. Naše trojice však dokázala hned první end odehrát s výsledkem 0:9! Podle místních pravidel ale hráli v Howie trojice tak, že každý hráč měl tři koule…

Naše nové skotské přátele jsme potěšili pozváním na dobrou večeři. Příjemný den jsme pak „doma“ zakončili intenzivní diskusí o bowlsu a výukou bowlsové terminologie.

Den třetí
Poslední tréninky před začátkem ME !

Pátek 8. července 2022  byl ve znamení velkého tréninkového zatížení a posledních vzájemných zkušebních zápasů. Trénink v Ayru baví - to, co je pro fotbal Wembley, pro tenis Wimbledon - je pro bowls areál v Ayru. Po tréninku jsme se zúčastnili oficiálního meetingu před zahájením Mistrovství Evropy, nic nás významně nepřekvapilo. Večer jsme si nalepili červené či modré rozlišovací stickers na koule,  mužská sestava (až na Jindru) pak navštívila místní pub. Nečekaně opravdu skvělá hospůdka, ryby, steaky, Guiness. Pak již brzký odchod domů a velké přání pevných rukou a dobrých rozhodnutí pro zítřek. Vrchol dosavadní bowlsové kariéry je před námi. GOOD LUCK!

Den čtvrtý
Češi překvapili,
evropský bowls s nimi musí počítat!

První den ME přinesl české výpravě celou řadu vzrušujících zážitků. Ještě včera bychom byli spokojeni s alespoň jednou výhrou za všechny týmy, ale již první den jsme dokázali vyhrát třikrát! Chlapci - trojice (Vítek, Libor, Karel) s přehledem (pořád vedli) porazili nevyzpytatelné Švýcarsko, poté sice prohráli s velkými favority z Anglie – ale dvě třetiny zápasu hráli vyrovnanou partii (ještě po 11. endu to bylo 9:13). Až třetí utkání proti Guernsey nevyšlo podle představ – po 14 endech  vedli o čtyři koule, pak ale přišla krize a nakonec těsně prohráli. Tato prohra hodně mrzí… Úspěšnější byl náš pár Honza a Jindra –  s přehledem porazili dvojici z Kypru, pak po velkém boji prohráli s velmi dobrými Španěly (po čtyřech endech prohrávali 0:8 – ale na konci Španělé odvraceli prohru řadou mimořádných koulí). V posledním zápase pak po trochu nervózním průběhu porazili kvalitní Švýcary – i když jen o jednu kouli. Dívčí trojice (Lucie, Petra, Romana) prohrála všechna svá tři utkání – ale je to jejich první velká akce. A je vidět, že je ještě čeká dlouhá cesta k úspěchům i na mezinárodní scéně. 

Pánové se vsadili, že pokud vyhrají alespoň jeden zápas, tak skočí večer do moře – tak se i stalo, i když někteří se v moři jen brouzdali... Úspěšný den jsme zakončili také úspěšně – v místním pubu.

Den pátý
Historické první vítězství děvčat na mezinárodní scéně!

Nádherný slunečný den a česká výprava získala další cenné zkušenosti, ale i nečekaná vítězství. Naše hráčky po velmi dobrém výkonu a opravdu napínavém závěru přehráli výborné Holanďanky (16:14)! Honza s Jindrou opět potvrdili, že již v evropské konkurenci dokážeme potrápit skoro každý tým (výhra s Isle of Man 16:14, Guernsey 13:15, Anglie 11:27). Bohužel naše trojice nenavázala na slušné výkony z úvodního dne a po nevyrovnaných výkonech prohrála všechna svá utkání (Holandsko – 10:20, Isle of Man 7:23, Španělsko 8:23). Krásný den jsme již tradičně zakončili v místním pubu, o langustách čimušlích nemluvě (jen do vody se již tentokrát nikomu nechtělo.).

Den šestý
První polovina mise naplněna

Začátek nového týdne - pondělí - čekalo nás vyvrcholení první části šampionátu. Dvojice i trojice mužů odehrály poslední utkání ve skupině. Honza s Jindrou hráli velice těžký zápas s Walsem, po vyrovnaném začátku se zápas změnil ve velšskou exhibici s jednoznačným výsledkem. Velšský skip hrál skvěle, takový výkon se nevidí každý den… Kluci ve trojicích sice také prohráli poměrně jasně, ale hráli s favority ze Skotska a odehráli svůj nejlepší zápas v turnaji s minimem chyb. Toto utkáni přineslo ne příliš obvyklý odhoz leadra Skotů (dva metry do výšky a pět metrů před sebe), a také Karel zaujal inovativním pokusem nejprve odhodit kouli a pak teprve jacka.

V dnešních těžkých zápasech se ale naplno ukázalo, že evropská špička je stále ještě dost před námi, zejména ve vyrovnanosti výkonů.

Odpoledne jsme shlédli semifinálová a finálová utkání, nás zaujala výhra Irů nad Skoty ve trojicích či výhra páru Angličanek nad Irkami, které ještě dva endy před koncem vedli o šest koulí. V mužských dvojicích pak vyhráli Angličané nad Guernsey (pozn. Češi ve skupině prohráli s Guernsey o dvě koule…). Mimo reprezentace ze zemí Commonwealthu zaujal Izrael, který v boji o bronz v trojicích mužů zdeptal Anglii. Nyní nás čeká druhá polovina šampionátu, na svou premiéru se těší Craig v soutěži jednotlivců mužů a my doufáme, že nám získá co nejvíc bodů do hodnocení jednotlivých zemí.  V soutěži čtveřic nás budou reprezentovat Honza, Jindra, Karel a Libor, v jednotlivcích žen bude zkušenosti získávat Romana. Tak hodně štěstí !

Den sedmý

Nepříliš povedený vstup do druhé poloviny ME

S mírným optimismem vstupujeme do druhé části ME, čtyřky si věří na Švýcarsko. Klíčový byl hned začátek zápasu, máme to slibně rozehrané, ale soupeřův skip se rozhodl napálit jacka, to se mu povedlo a hned prohráváme o čtyři body. Pak se již hra vyrovnala, ale pořád jsme jen dotahovali. V předposledním endu se našemu týmu povedlo dát za pět a náhle bylo vše znovu otevřené. Soupeř ale poslední end zvládl lépe. Utkání s Kyprem mělo podobný průběh, stál jsme jen dotahovali, a nakonec opět těsně prohráli, několikrát i po výjimečně skvělých koulích soupeřů. V obou těchto utkáních hrál skipoval Jindra, v posledním utkání si pozici skipa vyzkoušel Honza – hráli jsme s Anglií, která byla výrazně lepší, radovali jsme se z každého bodu. V singlech Romana pozlobila zkušenou Nizozemku, premiéru zvládla velmi dobře. Mezi muži Craig nejprve uspěl, když velmi těsně skvělouposlední koulí porazil výborného Francouze, pak však prohrál s jedním z nejlepších současných evropských hráčů Irem Kellym, a možná pro něj trochu nečekaně i s nestandardně ostře hrajícím Švédem.

Den osmý

Skvěle hrající Craig

se pere o výborné umístění !

Další dne byl pro český tým úspěšný především v singlu mužů. Craig sice ráno prohrál s výborným Izraelcem Gilorem, ale poté se rozjel k velkému výkonu a postupně deklasoval reprezentanty Španělska, Kypru i Turecka. Dostal se na vynikající čtvrté místo ve skupině a v posledním zápase bude pravděpodobně hrát o postup! Bohužel čtyřky další vítězství nepřidaly, i když ranní utkání proti Izraeli bylo otevřené do posledního endu. Na skip se vrátil Karel, krásnými dohozy držel český tým ve hře. Po posední kouli si Izraelci (bronzoví z trojic) hodně oddechli. Další utkání se nám vyloženě nepovedlo (ostrov Man), na závěr pak přišla jasná prohra s vynikajícím  Walesem. Romana ukončila účinkování v singlech solidními výsledky a hlavně pěknou hrou s favorizovanou Irkou i Izraelkou.

Den devátý

Konec dobrý, všechno dobrý

V poslední den šampionátu nás čekala ještě dvě utkání, v singlu Craiga vynikající  Angličan Phillpott (velký favoritů na celkové prvenství), a ve čtyřkách vždy silný tým Jersey. Craig to měl velice těžké, a nakonec přes solidní výkon odešel poražen, naše kvarteto překvapilo (i sama sebe). Hráli jsme v sestavě od jedničky po skipa – Karel, Libor, Honza, Jindra. Podali jsme velice slušný výkon, Karel to skvěle rozehrával a pokud ne - nahradil ho Libor. A když už nezahráli oba – vypomohl Honza. A Jindra vše s přehledem ukončoval. Po sedni endech jsme vedli 11:0 a vypadalo to na jasné vítězství. Poté se však po poměrně nešťastném konci dalších dvou endů soupeř přiblížil a snížil na 11:6. Ovšem i nadále jsme hráli dobře, a již jen s výjimkou posledního endu (ve kterém Jindra odvracel soupeřovy body), jsme s převahou vyhráli 15:8. Velká radost z nečekaného vítězství!

Odpoledne bylo ve znamení výletu po zajímavostech v okolí – nejprve na tzv. Electric Brae, na místo, kde auta na neutrál jedou do kopce?!, poté do nádherného areálu zámku Culzean (rozlehlý park se zámkem a jezerem),  pak k majáku Turnberry (rodiště prvního skotského krále Roberta Bruce), tyčícím se nad malebnými pobřežními skalisky na konci úžasného PGA golfového areálu. Poté jsme ještě naposledy zajeli do Ayr do bowlsového areálu k zakončení ME. Pozorně jsme sledovali závěrečná finálová utkání - všechna měla skvělou úroveň. Při slavnostním nástupu účastníků jsme pořadatelům předali drobné dárečky, Karel spatra pronesl pěknou zdravici účastníkům od českého týmu i lehce vynucené poděkování pořadatelům... 

A pak již jen standardní závěrečná výborná večeře v Dunure a dobré zapití (jako vždy střídmé). Krásný den!

Epilog 

První Mistrovství Evropy v bowlsu, na kterém poprvé startovala i Česká republika je již minulostí. Hodnocení po sportovní stránce - tam, není moc co řešit – určitě jsme nezklamali. Bowls hrajeme čtyři roky, nemáme žádné travnaté hřiště, a vyjma turnaje před třemi lety ve Walesu jsme nikdy na trávě nehráli (ženy hráli na trávě vůbec poprvé). Získali jsme celkem deset vítězství, ovšem je třeba uvést, že na nich se nejvíce podílel Craig (4 výhry), který je trávou odkojen. V celkovém pořadí jsme ze 17 národních týmů skončili na 14.-15. místě. Mezi muži jsme však skončili na výborném 12.místě, bohužel děvčata obsadila jen dvě kategorie ze čtyř, a tím také získala méně bodů do celkového hodnocení.  Craig skončil mezi jednotlivci na skvělém 7.- 8. místě, Jindra s Honzou ve dvojicích na 11.-12. místě. To samozřejmě neznamená, že jsme nemohli zahrát lépe, hodně nás mrzí především prohra trojic s Isle of Man (po vedení 14:8 tři endy před koncem) či ve čtyřkách prohry se Švýcarskem a Kyprem. Víme, že máme navíc. Děvčata při své premiéře porazily velmi silné Nizozemky, to bylo pro všechny veliké překvapení! Stejně tak Romana v singlu často potrápila favoritky. 

Celá akce se nám podařila i jako celek. Až na menší trable s příjezdem Romany, Mirka a Petry do Glasgow (a drobné zdržení Honzy s Karlem), byl celý výjezd bez  problémů. Ubytování v malé vesničce Dunure, 18 min od bowlsového areálu v Ayru bylo naprosto bezchybné (díky Libore), a určitě také přispělo k pohodě v týmu. V Dunure jsme si také našli místní hospůdku Anchorage, kde skvěle vařili a měli dobré pivo. Přejezdy mezi Dunure a Ayr zajišťoval Libor, většinou musel celou cestu absolvovat (i s občas lehce zpevněnou rukou) dvakrát, naštěstí zkušeně a bez problémů... Je také zapotřebí poděkovat Romaně za zařizování dresů, Karlovi za zajištění tréninků či dárků, atd…

Již nyní se těšíme na další ME (snad již za dva roky), kde bychom měli potvrdit stoupající úroveň českého bowlsu, a zároveň prožít další nezapomenutelné sportovní i mimosportovní okamžiky. A nezapomínejme - příští rok se koná Mistrovství světa v Austrálii - a všichni věříme i v bowls olympijský!

© Copyright Česká asociace bowlsu