Češi poprvé na světové akci!

Ve dnech 10.-23. 5. 2019 se ve welšském Cardiffu koná Atlantické mistrovství v bowlsu, jako kvalifikace na mistrovství světa, které pořádá v roce 2020 Austrálie. Atlantického mistrovství se účastní země z Evropy, Afriky a Jižní Ameriky, v každé kategorii postoupí na světový šampionát 12 nejlepších. Hraje se v kategoriích jednotlivců, dvojic, trojic a čtyřčlenných týmů (ženy a muži).

Českou republiku reprezentují v kategorii dvojic Honza Létal a Karel Šturm, v kategorii trojic Vítek, Jindra a Libor Svatoňovi.

Den první

První účast českých hráčů bowlsu na světové soutěži – tedy na Atlantickém mistrovství - začala dnes – 8. května 2019. Brzký ranní odlet z Ruzyně byl mírně zkomplikován platbou za nadváhu u Karla Šturma (nikoli tělesnou), která byla dána tím, že pro pořadatele vezl dárky, především Becherovku. Následně let proběhl velice dobře, zvládli jsme i vyzvednutí auta a poté se řízení vlevo ujal neohroženě opět Karel. Cesta do Cardiffu trvala i s přestávkou na jídlo téměř pět hodin, většinou za deště. Po ubytování v hotelu Future Inn se konal bleskurychlý přesun na trénink do bowlsového areálu Penylan. Přestože hustě pršelo, týmy Francie a Botswany pilně trénovali. Takže to bylo jasné – jdeme na to taky! Klasické travnaté hřiště nás zase vrátilo zpět do reality. Vzhledem k tomu, že v Praze trénujeme venku na umělém povrchu, vevnitř v tělocvičně na bowlsovém koberci, byl pro nás trénink venku na rozmoklé trávě opět něco nového. Jako bychom zase začínali… Museli jsme se srovnat se silou odhodů i s rotacemi. Výkony byly střídavé, ale našli se tam i nadějné hody. Vedle trénující Botswaňani a Botswaňanky měli (aspoň napohled) koule poněkud blíže jackovi, ale to je určitě jen dočasné. Již za dva dny proti nim nastoupíme ve dvojicích a určitě se jen tak nedáme! Po skončení tréninku jsme se ještě zajeli podívat, jak to vypadá v dalším bowlsovém areálu v Penarth Windsor, kde jsme měli mít trénink v době, kdy jsme ještě byli na cestě. Areál byl již zavřený, tak jsme jen přes plot obdivovali další hezky upravenou šestidráhu. A pakmalá večeře v indické restauraci, krátký pokec a rychle do postele – další náročné dny jsou před námi.

Den druhý

Den začal příjemně – snídaně byla opravdu vydatná a hezky nás naladila na plně tréninkový den. První trénink byl v klubu Dinas Powis, tradičním bowlsovém klubu založeném v roce 1906. Opět jsme se seznamovali s travnatým povrchem, koule se koulí opravdu pomalu, slabší jedinci nemají nárok. Ale již dnes jsme v tomto klubu zanechali stopu, česká vlajka byla umístěna hned vedle vlajky Walesu. Po tréninku jsme si dali velšskou mutaci hot dog, a co nejrychleji, bohužel i s mírným blouděním, odjeli na trénink do čtvrtého areálu Barry Athletics. V nádherném prostředí u moře jsme pokračovali v boji se směrem a silou odhodů. Takových tréninků bychom potřebovali ještě mnoho, travnatý povrch vyžaduje zcela jinou techniku než náš pražský umělý povrch, zlepšování je zatím pomalé. Večerní program byl jasný, převlékli jsme se do večerního a šli na opening party. Bohužel zde bylo vidět, že bowls je sice krásný sport s dlouhou historií, avšak bez významného sponzora, tudíž s malým rozpočtem. Po úvodních projevech, naštěstí opravdu krátkých, jsme místo očekávané večeře ukořistili několik jednohubek a pár skleniček šampaňského. Honza Létal se seznámil s vedením bowlsové asociace a sofistikovaně vysvětlil význam vstupu zemí střední a východní Evropy do rodiny bowlsových zemí. Při půlnoční debatě jsme si slíbili, že musíme v úvodních zápasech urvat alespoň čtyři endy.

Den třetí

Historický den pro český bowls nastal, první oficiální mistrovská mezinárodní utkání jsou zde! Nejprve v areálu Dinas Powis nastoupila dvojice Honza Létal a Karel Šturm proti Jersey. Začátek byl opravdu náročný, i přes poměrně slušný výkon na začátku Češi dlouho nebodovali, soupeř byl opravdu skvělý. Ovšem poté nám vyšla velice dobře střední pasáž, výsledkem byla prohra 6:28. Výsledek vypadá hrozivě, ale na endy to bylo „jen“ 5:13 a celkový dojem nám zkazil především poslední end, v kterém soupeř bodoval šestkou. O dvě hodiny později nastoupili Vítek a Jindra Svatoňovi s tátou Liborem proti Irsku, které již tradičně patří mezi nejlepší týmy turnaje. Také v tomto zápase šlo hlavně o skóre, konečný výsledek byl 6:34, na endy opět 5:13. Prohry to byly výrazné, ale závazek čtyř endů na zápas oba naše týmy splnili. V dalším zápase náš pár nastoupil proti Botswaně. Tito Afričani nám ukázali, že bowls opravdu umí. Důležité je, že jsme se poprvé dostali do vedení, a že jsme z 18 endů vyhráli plných osm. Bohužel soupeř většinou skóroval vyššími čísly – celkový výsledek 10:29. Na závěr nastoupila naše trojice proti Brazílii, alespoň teoreticky porazitelnému soupeři. Zkušenosti se však projevili, i přes počáteční vedení vyhrál soupeř 21:7, na endy 11:7. Kluci byli trochu zklamaní, ale plně odhodláni zabojovat v dalších zápasech. Den ještě neskončil – dvojčata Jindra s Vítkem dnes slavili 31. narozeniny, takže celý tým pozvali do restaurace na steaky a pivo (bohužel velšané fakt neumí vařit…). Pak již stojí za zmínku jen nefungující karta na otevíraní dveří do pokoje, napotřetí nás do pokoje pustil recepční. Tak uvidíme, co přinese zítřek.

Den čtvrtý

Sportovně náročný den pro oba týmy nám přinesl jak rozčarování, tak i radost. Naše trio pozlobilo týmy z Keni a Francie, téměř se shodnými výsledky 7:25 a 7:24, vždy se sedmi vyhranými endy. Prohry jsou už přijatelnější, kluci jdou herně nahoru, týmu pomohla i změna v pořadí odhazujících, Libor se přesunul na jedničku a skipoval Jindra. V párech jsme pro utkání s Nizozemím také prohodili pořadí hráčů, Karel začínal, Honza byl na skipu. Bohužel tento zápas pro nás skončil debaklem, o čemž svědčí výsledek 5:42 (při čtyřech vyhraných endech). Hráli jsme opravdu špatně, světový bowls jsme snad jen obohatili o nové formy měření (Karel pomocí stop, ovšem jeho snaha o měření touto formou nebyla plně pochopena). Odpoledne pak ale přišla bomba v podobě zápasu našeho páru proti týmu Skotska. Jejich sestava Marshall a Foster – šestinásobní mistři světa ve dvojicích, Marshall nejúspěšnější hráč bowlsu v historii... Začátek byl trochu očekávaný – v prvním endu dali Skotové za tři. Pak se však děly věci nevídané, Honza s Karlem vyhráli následujících 5 endů a po šestém endu to bylo neuvěřitelných 8:3 pro nás. Skotský trenér, který, jak napsal na webu, věnoval dlouhé hodiny analýzou jednotlivých drah, upadal do mdlob. Pak však přišla asi důrazná domluva trenéra, Skotové začali hrát naplno, a pomalu, ale jistě nás začali jednoznačnífavorité přehrávat. Ač jsme stále hráli v nadstandardní formě, celkový výsledek byl 31:11 pro soupeře. Ale těch třicet minut slávy stálo zato. Po utkání jsme v dobré náladě navštívili centrum Cardiffu, dali si klasické fish and chips v historickém pubu, a na hotelu opět provedli podrobnou analýzu dne.

Den pátý

Karel s Honzou začali ranní zápas proti silné Keni famózně, po pěti endech byli Češi ve vedení 5:1. Ještě chvíli drželi vedení, ale pak se zlomili a dostali šestku, v průběhu zápasu ještě dvě a celkový výsledek byl 38:9 pro Keňu. Výsledek určitě nevypadá dobře, ale většina endů byla dobrých, bohužel tři šestky za zápas, to je příliš. Mezitím naše trio Svatoňů hrálo svůj dopolední zápas se Skotskem, celkový výsledek proti favoritům turnaje byl 6:42. Skotové byli opět velice příjemní, naši hráče pozvali na pivo a hodili pokec o bowlsu. Odpolední zápas párů začal pro Čechy opět dobře, po čtyřech endech byl stav 4:4, v tomto zápase jsme se velice čestně drželi až do konce, nejvyšší číslo bylo jen za tři – takže celkový výsledek byl 9:22, tedy zatím nejlepší český výsledek na turnaji. Večer ještě hrála naše trojice proti Zimbabwe, bohužel výsledek 5:35 jednoznačně ukazuje na to, kdo hrál líp. V zápase se opět ukázaly určité neshody mezi hráči. Ani tím jsme si však nenechali zkazit nádherný teplý večer, nejdřív u moře v Barry - dvě láhve vína. zmrzlina a svezení se na vyhlídkovém ruském kole, což byl náš dárek Karlovi k narozeninám. Poté v centru města v turecké restauraci moc dobrá večeře i s překvapivě kvalitním tureckým vínem.

Den šestý

Nejtěžší den před námi, každý tým bude hrát proti třem velice silným soupeřům. Honza s Karlem začali proti hráčům z ostrova Man, a pocitově to byl asi nejsložitější zápas. Vyhrát end bylo přetěžké, nakonec se to po několika výjimečných hodech podařilo a konečný výsledek 3:37 byl skutečným obrazem průběhu zápasu. Jindra, Vítek a Libor hráli hned ráno proti Španělsku, jednomu z přijatelných soupeřů. Po mírně nadprůměrném výkonu však prohráli 11:23. V druhém sledu pak naše dvojice hrála proti Maltě, která skončila ve skupině mezi třemi nejlepšími, a odehrála své nejlepší utkání na turnaji. Konečný výsledek 11:19 a 9 získaných endů (z 18 možných) bylo maximum, kterého šlo dosáhnout. Hodně nám pomohlo, že jsme lépe než soupeř přečetli dráhu, která z jedné strany téměř netočila – zkušenosti z Prahy… Po zápase nám dokonce Malťanky gratulovali k výbornému výkonu. Ve stejnou dobu naše trojice bojovala také proti Maltě, i přes nelichotivě vypadající výsledek 5:23 podali chlapci jeden z nejlepších výkonů. A pak nás čekali ještě večerní zápasy. V párech jsme pozlobili domácí Wales, kdy za zmínku stojí naše dvě čtyřky - navíc po sobě. Ze stavu 15:4 jsme tedy snížili na 15:12 a domácí diváci mírně znervózněli. Pak však opět přišel nápor favoritů a celkový výsledek 30:15 (a 8 našich vyhraných endů). Trojice opět měnila skipa, pro tento den se této pozice ujal Vítek. Ani tato změna nevedla k tolik touženému vítězství, stále se zlepšující Kypr vyhrál přesvědčivě 5:29. Únava všech hráčů byla veliká, ještě interview pro prestižní bowlsový magazín Inside Bowls, a rychlý přesun domů. Pakuž jen bleskově místní fastfood,a rychle nabrat síly do posledního dne, s vírou v první výhru.

Den sedmý

Přichází poslední šance urvat na turnaji vítězství. Honza s Karlem hrají ranní zápas proti Francii a nejsou bez šance. Francie patří k těm slabším týmům a také průběh zápasu tomu napovídá. Bohužel nám nevyšel úvod, brzy prohráváme 1:9, nadále jsme však optimisté a pomalu se dotahujeme. Po 5. endu jsme téměř srovnali – stav 12:13. Bohužel pak jsme opět chybovali a Francie nakonec vítězí 19:12. Je to nejnižší prohra v turnaji, přesto jsme zklamáni. Naše trojice má volno, které využívá k tomu, aby odvezla na letiště do Bristolu Jindru, který musí urgentně řešit pracovní povinnosti. Poté nastupují páry ke svým posledním zápasům, naši proti Kypru, který také nemá dosud žádné vítězství. Po dvou endech 1:1, pak však přichází kyperská série bezchybných hodů a naprosté zoufalství z naší strany. Celkový výsledek 6:28 jednoznačně ukazuje převahu Kypru. Do posledního utkání trojic pak nastupuje náhradník za Jindru – po konzultaci s rozhodčími bylo umožněno na pozici č. 1 hrát Honzovi, na skipu je Libor. Soupeřem je Namibie – druhý tým ve skupině. Úvod máme velice dobrý, ve čtvrtém endu dáváme dokonce čtyřku a jdeme na chvíli do vedení. Postupně se však Namibijci zlepšují, a už nám dávají jen minimální šance skórovat. Celkový výsledek 7:29. Turnaj tedy máme za sebou, jedeme na hotel, poté do prosluněného přístavu, a náročný pobyt končíme příjemnou večeří a sklenkou skvělého vína.

Česká asociace bowlsu

10. - 23. května 2019