Po roce, kdy jaro opět vzkřísilo zemi, vydalo se jedenáct hráčů a hráček z TJ Astra Zahradní Město a TJ Sokol Liboc na cestu do země skotské, kde zelené pláně a mlhy halí krajinu v tajemství a bowls, ona ušlechtilá hra, je zde ctěna jako posvátný odkaz dávných otců.
Pozvání South Queensferry Bowling Clubu, sídlícího v malebném městečku Queensferry nedaleko staroslavného Edinburghu, přijali s vděčností a pokorou. Pohostinnost domácích byla upřímná a srdečná, jak se sluší na lid ušlechtilý. V jejich krásném areálu, kde tráva je měkká a svěže zelená, směli naši hráči trénovati a užívati veškerého zázemí, jež klub poskytuje.
Vděčné díky patří všem, kdož se o ně tak laskavě starali.
První dva dny byly věnovány pilnému cvičení na drahách, pečlivě připravených. Je pozoruhodné, s jakou vážností Skotové přistupují k trávě. Kdejaký Čech by řekl, že je to prostě tráva, ale zde je to otázka cti a národní hrdosti. Počasí jim přálo, slunce svítilo, vítr byl jen mírný a člověk by skoro zapomněl, že je v zemi, kde deštník je součástí národního kroje. Úspěchy byly sice střídavé, však radost z hry naplňovaly srdce všech účastníků (o plnění břich mokem chmelovým nemluvě).
V pátek odpoledne provedl je pan Craig do svého rodného klubu, Bainfield Bowling Club, jenž je v zemi této vážen jako jeden z arcichrámů hry bowlsové. Tam shlédli prostor starobylých a okusili indoor hru na koberci, jehož kvalita byla vpravdě znamenitá. Je zvláštní, jak i taková zdánlivě jednoduchá věc, jako je koberec, může být předmětem obdivu ba dokonce i závisti.
Sobota přinesla rozličné zážitky. Někteří pokračovali v tréninku, jiní se vydali na procházku do uliček Edinburghu, kde kameny pamatují kroky dávných králů, rytířů i potulných bardů, hospod zde pak nepočítaně. Několik fotbalových nadšenců navštívilo zápas fotbalový, v němž Heart of Midlothian změřili síly s mužstvem Motherwellu. Výsledek neznáme, avšak nad davy přítomných zcela jistě spatřeny byly duchové hrdinů bitev památných. Pětice našich hráčů pak posílila družstvo Queensferry v přátelském, leč velmi prestižním klání s Inverkeithing Bowling Clubem, jehož sídlo dělí od Queensferry zátoka a slavné mosty, pamětníci mnoha událostí. Naši přispěli vítězstvím 18:7 k navrácení putovního poháru do domovského klubu, k radosti jejich hostitelů převeliké.
Nedělní odpoledne bylo vyvrcholením celého campu. Sehráli přátelské zápasy s domácím klubem. Tři čtyřčlenné týmy, sedmnáct endů, napětí, soustředění, ale i smích a chyby, které patří ke každé lidské činnosti. Domácí je tentokrát nepodcenili a postavili družstva silná a houževnatá. Ač nakonec Češi dostali na prdel, byly to boje čestné a vyrovnané, v nichž každý nabyl cenných zkušeností. Hra na trávě, na které všichni hráli jen zřídka nebo - i vůbec poprvé - má svá úskalí i krásy.
Vydařený den zakončili v klubovně, kde si povídali, lemtali a smáli se a užívali si atmosféru místa, které má více než stopadesátiletou tradici. Je zvláštní, jak v takových chvílích člověk zapomene na starosti a připadá si, jako by byl součástí něčeho většího – příběhu, který tu trvá po mnoho generací...
Naše výprava tedy důstojně navázala na loňskou přípravu a již nyní se všichni těší, že za rok opět navštíví tuto pohostinnou krajinu a její dobré lidi.
A pro paměť budoucích pokolení budiž zaznamenáno, že účastníky byli: Radek Fiala, Ivo Hadrava, Craig Hurry, Jan Létal, Radek Nečas, Aida Padyšáková, Marek Sedlák, Zuzana Skuhrovcová, Marek Šveda, Radek Zukal a Kateřina Žáková.
